Podzimní svátky „Republiky“ v 2. B

I v tomto školním roce pokračujeme v seznamování se s významnými historickými událostmi našeho státu. A jak?

• Začali jsme hodně netradičně a díky naší fantazii jsme si pohráli s mapou České republiky. Co by na to asi říkal “náš” patron sv. Václav.
• Připravujeme rekvizity k projektu Svoboda, cvičíme na “spartakiádní vystoupení”.
• Připomněli jsme si svátek Den vzniku samostatného československého státu a za poslechu státní hymny pozdravili T. G. Masaryka.
• Co je to svoboda? Děti z “druhé bé” si pod tímto slovem představují třeba i jít na hokej nebo do mekáče, lítat jako pták apod. Kája to vystihla moc pěkně - k obrázku boty doplnila, že se může volně svobodně pohybovat.
• Některé okamžiky z českých dějin 20. století nejsou zrovna veselé, třeba jako hudba Bohuslava Martinů (Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány), kterou skládal i v době Mnichovské dohody.
• Vojenské čepice, vlajky, prvomájová mávátka jsou jen některé rekvizity, které malujeme nebo vyrábíme v hodinách výtvarné a pracovní výchovy. Snad nejpovedenější výtvarné dílo, které bylo pro všechny velkým překvapením, byl portrét Václava Havla. 

Cestička k domovu

známě se vine -

hezčí je, krásnější

než všecky jiné.

Douška a šalvěje

kolem ní voní,

nikde se nechodí

tak jako po ní.

A kdybych ve světě

bůhvíkam zašel,

tu cestu k domovu

vždycky bych našel.

A kdybych ve světě

smutně se míval,

na téhle cestičce

vždy bych si zpíval.

• Čtenářskou dílnu jsme věnovali spisovateli a bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Napsal totiž i krátkou pohádku Pižďuchové, kterou věnoval dětem. V závěru jsme také vyslali vzkaz Čechům (třeba ten od Jendy): "Nenechte si vzít svobodu!"
• Zdramatizovali jsme významné události z českých dějin 20. století a krátké vystoupení jsme předvedli starším spolužákům. Potěšilo nás, že se představení líbilo.

Připomínat dětem dějiny je nutnost, abychom neudělali dvakrát stejnou chybu. My je zdramatizovali a na vlastní kůži si tak vyzkoušeli, jakou radost lidé prožívali třeba za první republiky a jak se asi cítili za války nebo třeba během okupace. Děti si také uvědomily, že být svobodným nemusí být vždy samozřejmostí a že přátelství a vzájemný respekt ke svobodě rozhodně patří.